Stát se nedá řídit jako firma, ale jako dobře vedená obec
Články a rozhovory / Stát se nedá řídit jako firma, ale jako dobře vedená obec
Náš vývoj je postupný. Chceme vrátit do politiky, co tam chybí. Že podaná ruka starosty platí a také že stmelovat je lepší než rozdělovat. Snažíme se být konfederační stranou.
Pane předsedo, Andrej Babiš vám v minulosti nadbíhal. Teď ochladl, dokonce vás kritizuje, že jste už jako Miroslav Kalousek. Co se stalo?
Nevím, jestli to brát jako výtku, nebo jako vyznamenání. Když ANO mělo problémy v obcích a městech, když se jim rozpadaly koalice, tak se tu zabydlelo mediální klišé, že kdyby naši zkušení starostové udělali s ANO předvolební koalice, tak by mohlo ANO uspět ještě více.
Nejsme ale programově kompatibilní. Naší ideologií je subsidiarita a hnutí ANO chce všechno centralizovat. Ale musím říci, že ve Zlínském kraji, kde jsme s ANO vytvořili koalici, jsem mile překvapen, protože zástupci ANO jsou profesionálové.
Takže nemusíte mít problém jít do vlády, kterou by Babiš vedl?
Teď ani nevíme, s kým budeme kandidovat, tak těžko můžu říci, s kým bych šel do vlády. To by bylo hloupé a nabubřelé.
Proč? Oni chtějí být ve vládě, vy taky. Tak proč se nezeptat, zda budete chtít řídit zemi jako firmu?
To určitě ne. Stát se nedá řídit jako firma, ani jako ta rodinná firma, ale jako dobře vedená obec.
TOP 09 říká, že by s Babišem do vlády nikdy nešla. Budete stejně zaťatí jako oni, když už s nimi nebudete kandidovat?
Včas to před volbami sdělíme.
Koho byste zvolili, kdybyste si měli vybrat mezi ČSSD a ANO?
To neumím říci. Máme výrazné programové rozdíly se soc. dem. i s ANO. Nejsme na koňském handlu, a když se neshodneme, tak budeme rozumné návrhy prosazovat z opozice.
Rozešli jste se s TOP 09, ale utíkáte hned do jiného chomoutu – třeba k lidovcům. Znamená to, že vaše hnutí si nevěří, že by dokázalo ve sněmovních volbách uspět samostatně?
Nevím, co myslíte chomoutem. Nemyslím si, že snahu sjednotit 17 regionálních stran a také tři další celostátní strany, KDUČSL, Soukromníky a SNK ED můžeme nazvat chomoutem. Pouze se snažíme dostat do vysoké politiky lidi, kteří jsou úspěšní ve svých oborech a kteří dnes do politických stran nevstupují.
Naše země je proto v politickém marasmu, protože kvalita volených zástupců není vždy nejlepší. Koncept spojení s regionálními subjekty se nám osvědčil v krajských volbách a podařilo se nám do krajských zastupitelstev dostat schopné lidi.
Neznamená to spíš, že na vysokou politiku ještě nemáte a sháníte oporu? Dospělá politická strana jde většinou do voleb sama.
Když to berete takto, pak je ale hnutí ANO něco mezi batoletem a dítětem v předškolním věku. STAN je 12 let, tak také nejsme dospělí. Náš vývoj je postupný. Chceme vrátit do politiky, co tam chybí. Že podaná ruka starosty platí a také že stmelovat je lepší než rozdělovat. Snažíme se být konfederační stranou.
Náš volební systém ale není vstřícný ke koalicím (pětiprocentní minimum hlasů nutných pro vstup do Sněmovny se u koalic násobí počtem zúčastněných stran). Proto se budeme snažit dostat na naše kandidátky výrazné osobnosti z regionálních uskupení, která nemají celostátní ambice.
Jestli půjdeme sami, nebo s celostátní tzv. kamennou stranou, např. s KDU-ČSL, rozhodnou naše členské základny. Každopádně chceme vytvořit třetí sílu, která přinese středovým a středopravicovým voličům novou kvalitu.
Je reálné, že půjdete s lidovci ve dvojkoalici?
Máme za sebou úvodní jednání, kdy jsme si řekli základní parametry možné spolupráce, a ty jsme přednesli dovnitř našich organizací a teď povedeme diskusi, jestli to spojení bude reálné. Bude také záležet, jestli to vzbudí důvěru i u dalších účastníků jednání, tedy u regionálních partnerů, u SNK ED a Soukromníků. Byl by ale hřích se o něco takového nepokusit.
Když je společnost rozdělená a nespokojená, je potřeba, aby přišla síla, která se vrátí ke kořenům, nebude trpět falešnou politickou korektností, bude říkat věci napřímo a představí svou vizi, kam chce dovést v příštích 20 letech ČR.
Jaké mantinely jste si s předsedou lidovců Bělobrádkem dali?
Řekli jsme si hrubé obrysy, jak by takový subjekt měl vypadat, co ještě je a co už není přijatelné. Jak by měly vypadat kandidátky, lídři a financování.
Je to ve stylu „já pán, ty pán“, nebo by to byl model, který jste měli s TOP 09, kdy jste byli na jejich kandidátkách?
Vůbec ne. Po obrovském úspěchu v krajských volbách se naše členská základna jednoznačně rozhodla, že už jsme dostatečně silní a netrpíme nedostatkem sebevědomí, že nepůjdeme na kandidátku něčí strany a že se pokusíme o širší a větší politický projekt, ve kterém budou Starostové rovnoprávným partnerem.
Je pro mě těžko představitelné, že se lidovci zřeknou své značky.
To bude na nich, jejich členská základna musí říci, co je pro ně představitelné. Pro nás to, že pro tyto volby vytvoříme volební subjekt, který by neměl v názvu STAN, není nepředstavitelné.
A proč jste se vlastně rozešli s TOP 09?
To nebyl žádný rozvod. Se svou ženou jsem uzavřel smlouvu na celý život, s TOP 09 ne. Smlouvu jsme uzavřeli na jasné časové období a to se vyčerpalo. Mohli jsme ji prodloužit, ale řekli jsme si, že už nejsme připraveni jít na kandidátky TOP 09. Nabídli jsme jim, že chceme jednat o širší spolupráci, oni ale o tom nechtěli diskutovat. Zajímala je jen bilaterální spolupráce.
Ať to budeme nazývat, jak chcete, je jasné, že jste už nebyli spokojení.
Nemohu říci, že by spolupráce nebyla úspěšná. Přinesla řadu skvělých zákonů. Šli jsme do toho, abychom prosadili nové rozpočtové určení daní. To se povedlo a obce a města za tuto spolupráci mohou být vděčny. Dnes proti roku 2012 získávají o 25 miliard korun víc ročně. A v těch obcích a městech je to vidět. Prosadili jsme registr smluv a také změnu jednacího řádu Sněmovny, což je zásadní protikorupční zákon. I v opozici jsme prosadili některé zákony. Náš klub funguje dobře a smlouva pokračuje až do konce volebního období.
TOP 09 ale vnímá rozchod negativně, mají vás za nevděčníky. Může to totiž vypadat, že jste jim dali vale proto, že se jim přestalo dařit a pro vás už není výhodné s nimi být.
Nevděčnost by to byla v okamžiku, kdybychom kvůli tomu, že se jim přestalo dařit, jak říkáte, je opustili a vypověděli smlouvu. Nic takového se nestalo. My jsme s nimi byli v dobrých i špatných časech.
Sehrálo roli na vašem rozchodu to, že vystřídal v čele TOP 09 Miroslav Kalousek Karla Schwarzenberga?
Karel Schwarzenberg je jedna z největších politických postav po revoluci 1989, je to člověk s obrovským charizmatem a morálním kreditem. Velice si ho vážím, ale nepřísluší mi komentovat procesy v TOP 09.
To já po vás ani nechci, ale zajímá mě, jestli vás Schwarzenberg s TOP 09 více spojoval?
Styl Karla Schwarzenberga je jiný než Miroslava Kalouska, nejen na veřejnosti. Samozřejmě že to na partnery nějak působí.
Takže platí, co říkají někteří vaši kolegové, že jim Kalousek nesedl, protože se s ničím a s nikým moc nemaže?
Jak to měli kolegové, nevím. Za sebe mohu říci, že nejsem dlouhodobě příznivcem agresivního politického stylu. Byl jsem např. jeden ze strůjců dohody řídících členů Sněmovny, že v případě, že bude poslanec urážet jiného poslance nebo bude vulgární, tak přerušíme schůzi, než se tento poslanec uklidní. Zafungovalo to.
Bylo půvabné, když za mnou přišel poslanec a ptal se, jestli může někoho nazvat zamindrákovaným svazákem. To je posun v politické kultuře. A věřím, že v dnešní mediální a zrychlené společnosti, kdy se zvyšuje pracovní nasazení, nikoho nezajímají hašteřící se politici.
Věříte, že se neagresivní politikou prosadíte proti ostrým loktům?
Už se to některým povedlo. Třeba takový Mahátma Gándhí...
Je vaším vzorem Mahátma Gándhí a jeho politika nenásilí?
To je nadsázka. V případě, že by vítězila pouze politika ostrých loktů a kde podaná ruka neplatí, tak bych v politice nebyl.
S Miroslavem Kalouskem jste vycházeli, změnilo se na tom něco?
Lidsky ne, občas jsou debaty vypjatější, protože už na sebe pohlížíme jako na politické konkurenty. Třeba v krajských volbách jsme uspěli, TOP 09 už méně, proto chápu, že to může vést ke zhoršení politických vztahů. Nicméně Miroslava Kalouska ctím z hlediska politického řemesla jako nejzkušenějšího a nejznalejšího politika.
Takže mu odpouštíte, když říká, že je vám milejší plat 150 tisíc měsíčně a auto s řidičem než vyslyšet jejich žádost, abyste opustil funkci místopředsedy Sněmovny, do které vás dosadila TOP 09, když jste nyní konkurenti?
To je právě politika ostrých loktů, kterou neuznávám. Ctím uzavřené dohody a podle smlouvy závazky platí po celé volební období a v Senátu dokonce šest let. Nejsem místopředsedou Sněmovny za TOP 09, ale za poslanecký klub TOP 09 a Starostové. Řekl jsem, ať klub hlasuje, jestli mám z funkce odejít, ale oni o ničem hlasovat nechtějí. Tím je to celé vyřešené.
Jak jste se finančně vyrovnali?
Směřujeme k dohodě, že se finančně rozdělíme do konce roku.
Podle TOP 09 jste pochopili, že s nimi se jen tak do vlády nedostanete, tak dle své přirozenosti hledáte způsob, jak se znova dostat k lizu. Je to tak?
Není pravdou, že Starostové musejí být u vlády nebo tzv. u lizu. I v opozici se nám daří prosazovat zásadní témata, protože jsou to věcná témata a i levicoví politici pochopili, že jde o dobré věci. Rozhodně nepůjdeme do každé vlády.
Pro nás je dobrou devízou to, že máme přímou linku na starosty a krajské zastupitele, že můžeme jít za ministry a hned řešit problémy v regionech.
Vysoká politika ale není jen o místních problémech. Dorostli jste už do celostátní politiky? Neboť – kde máte odborníky na zahraniční či hospodářskou politiku?
V krátké době představíme celostátní program a také garanty jednotlivých odvětví. Budete se divit, ale v poslední době se k nám hlásí řada odborníků. Dana Drábová dávno přerostla hranice komunální politiky. Nedávno jsme přijali profesora Bártu, egyptologa.
Ale máme mezi sebou i ekonomy nebo odborníky na obranu. A také každý dobrý starosta vidí dál než za hranice svého katastru a volebního období a to se nedá říci o dnešní vládě ČR.
Měli jste úspěch s tím, když jste prosazovali změnu rozpočtového určení daní. Co bude vaší vlajkovou lodí pro příští volby?
Naší ideou a ideologií je subsidiarita, to znamená o věcech rozhodovat co nejblíže občanovi. Ale konkrétně nechci nic říkat, protože si musíme nejdříve vyjasnit s partnery, co je pro ně přijatelné.
Například si přejeme, aby došlo k povinným vojenským odvodům, aby se mohla připravit strategie obrany podle skutečných počtů odvedenců, jejich schopností a zdravotních možností. A nevíme, jestli to nebude pro partnery nepřijatelné.
Tedy odvody. A co povinná služba?
Zatím jen odvody. Dejme tomu do roka, co budeme ve vládě, zavést odvody a po jejich vyhodnocení zvážit dvou- či tříměsíční vojenský kurz. A v dlouhodobém horizontu fungující armáda s připraveným obyvatelstvem pro každou situaci. A také – aby každá rodina měla prostor a zásoby pro případ ohrožení.
Co konkrétně byste chtěli, aby místo krajů a státu řešily obce?
Financování školství, mzdy učitelů. Rozdělování sociálních dávek v obcích třetího stupně (nejčastěji v bývalých okresních městech) není podle mě v pořádku stejně jako jejich kontrola.
Některé dávky – jak o tom mluvil prezident Zeman – také nejsou v pořádku. Např. dávku v hmotné nouzi dostane skoro každý. Problémem je, že úředníci nemají lokální znalost, jestli si lidé dávku zaslouží. U nás v obci zase znám řadu lidí, kteří se stydí pro dávku jít, a přitom by ji skutečně potřebovali. To vše by bylo dobré přiblížit na obce. V budoucnosti bych se nebál tam převést i výběr daní.
To by ale ještě více zvýšilo byrokracii.
Naopak. Pouze bychom odstranili zbytečné mezičlánky, které jsou příčinou zvýšené byrokracie. Teď máme kraje, které jsou pro běžného občana většinou nedosažitelné, a obce třetího stupně, které měly nahradit fungující okresy a které se moc neosvědčily. Reforma veřejné správy se nepovedla a je potřeba připravit novou, která by to měla více sladit.
Tím neříkám, že bychom měli zrušit kraje. Teprve teď se do jejich struktur přesunuly veškeré orgány hasičů, soudů, hygieny nebo policie. Stálo to strašné peníze, tak by byl nesmysl to rušit. Ale měli bychom upravit ten mezičlánek, tedy pravomoci obcí třetího stupně přenést na obce a elektronizovat správu po estonském způsobu, a tím výrazně omezit byrokracii.
Razil jste i myšlenku zrušit Senát. Nezměnil jste názor, když STAN uspěl v senátních volbách?
To určitě ne. Senát nepovažuji za plně funkční, je to ale pojistka, která se v krizích osvědčila. Snažíme se zpomalit přijímání zákonů, protože parlament je nesmyslně chrlí. Právní systém je už zaplevelený. Senát by měl více využívat své možnosti pro zpomalení legislativního procesu.
Neshoduji se v tom s hnutím ANO, které tvrdí, že by se nemělo moc kecat a měly by se zvedat ruce a chrlit zákony. My chceme prosadit, aby se lhůta na projednání zákona v Senátu zvýšila ze 30 na 60 dnů. Senátoři teď mají čas pouze opravit hrubé chyby a nemohou své kroky více konzultovat např. s profesními organizacemi.
Také jsme již začali řešit ustanovení komise odborníků na ústavní právo, která by sledovala ústavnost probíraných zákonů.
Nasadíte do prezidentských voleb vlastního kandidáta, nebo budete podporovat Michala Horáčka?
Zatím nepodporujeme nikoho a pouze si přejeme, aby občané měli z koho vybírat. Budeme podporovat každého, kdo přinese kvalitu.
Danu Drábovou nepřesvědčíte?
Nechce se jí a moc mě to mrzí. Ale její osobní štěstí je pro mě víc.
Dokážete si představit, že velvyslancem ve Vatikánu se stane bývalý hradní protokolář Jindřich Forejt?
Nedovedu. Ten nešťastný odchod ukazuje na to, jaké jsou poměry na Hradě. Považuji to za hrozné už jen proto, že prezident a média probírají, kdo kde bude velvyslancem. Kdo se vyzná v diplomacii, ví, že tak se to dělat nemá, protože jméno velvyslance se tají do doby, než s ním souhlasí země, do které ho chceme vyslat.
A co tedy říkáte na poměry na Hradě?
Máme přímou volbu a lidé by si měli uvědomit, že si nevolí jen kandidáta, ale i jeho okolí, jež formuje jeho rozhodnutí a postoje. A na okolí pana prezidenta je smutný pohled.
Oldřich Danda, Právo, 10.12.2016, upraveno